O mně

Dlouhé roky jsem nevěděla, jak ve svém životě nastavit rovnováhu a vzít ho do svých rukou. A mít i svůj ekzém pod kontrolou. Až po narození dcery se mi to podařilo - skloubit maminkovství, vedení daňové společnosti i péči o sebe a zbavit se ekzému. A to vše s minimem času pomocí malých mikrokroků, které mi pomohly ve změně. 

Kdo jsem?

 

Jsem holka s rokem narození 1986 a nebudu Vám tady pouze básnit o tom, jak je atopický ekzém úžasný učitel. Víme, jak dokáže potrápit. 🙂

Jsem maminka malé dcerky...

..., manželka, manažerka domácnosti 😊 a daňová poradkyně s vlastní malou firmou, která se zabývá daňovým poradenstvím, mzdami a účetnictvím. A jsem holka s ekzémem. Už od narození s různými přestávkami až do současnosti.

Ale až po narození dcery, kdy ekzém mě provázel celým těhotenstvím a poté i prvním rokem soužití ve třech, mi to tak nějak všechno „docvaklo“. Můj život se začal po deseti letech, kdy jsem si připadala jako křeček v kolečku, měnit. Od základu se mi přeskládal (nejen organizačně) a já si začala připadat, že žiji a že mohu ovlivnit vše, co potřebuji. Včetně toho, jak to bude s mým ekzémem.

Probuzení po 10 letech ze zimního spánku

Postupně jsem začala krůček po krůčku měnit své stereotypní návyky a své zaběhnuté vzorce a vše se dalo do pohybu. Jako kdybych se probudila po 10 letech zimního spánku, kdy jsem jela pouze na autopilota a najednou kolem sebe uviděla spoustu možností, souvislostí a cestiček, kterými se můžu vydat. A to všechno v ještě větším denním zápřahu než doposud (tzn. domácnost, malé miminko a moje práce, ze které si úplně nešlo vzít mateřskou dovolenou).

Teď už je můj ekzém na ústupu. Po téměř dvou letech je to neskutečná úleva. A právě po cestě k opětovnému zlepšení ekzému (z minulosti už vím, že bez ekzému mé tělo dokáže být i několik let) a k nalezení sama sebe jsem posbírala spoustu znalostí, a především zkušeností z oblasti přírodní kosmetiky, stravy, zvládání stresu a dalších oblastí, které s ekzémem a jeho zvládáním souvisí.

Při svém pracovním a nyní i maminkovském vytížení jsem zjistila, že nemůžu chtít změnit ihned celý svůj život (což jsem chtěla, a proto jsem neustále začínala a končila), ale že musím dělat jeden mikrokrok za druhým a potom se teprve začnou dít věci 😊.

S ekzémem od narození

Jak jsem již psala v úvodu, ekzém mě provází od narození. Z vyprávění vím, že jako malému miminku mi mamka podšívala čepičky bavlnou a ekzém se vyskytoval na různých částech těla. Dříve se toto ale neřešilo a byla to „jakási vyrážka“. Když se ekzém objevil v pubertě, už mi byl diagnostikován „atopický ekzém“, nicméně léčba žádná. Pouze zkoušení toho, co by mohlo pomoci, ale nic nepomáhalo. Ekzém opět sám od sebe zmizel na několik let.

Když se ekzém objevil v mých cca 25 letech a opravdu v intenzivní formě, tak jsem opět obíhala všechny možné lékaře (od imunologa, přes kožní oddělení, dermatologii) a opět žádné medicínské řešení. Když mi imunolog předepsal kortikosteroidovou injekci a já po zjištění soupisu nežádoucích účinků odmítla, byla jsem nařčena, že odmítám léčbu, na rozdíl od plné čekárny, která pomoc potřebuje a z ordinace jsem odcházela s diagnózou kortikofobie (tedy fobie z léků).

Krutá pravda o ekzému

Když jsem však navštívila dermatologii, tak mi paní doktorka s dlouholetou praxí v oboru sdělila, že jsem udělala dobře, když jsem odmítla. Navíc mi ale sdělila krutou pravdu o ekzému, a to, že je to doživotní záležitost a také, že se jedná o psychosomatické onemocnění. Tedy největší podíl na tom, v jaké intenzitě a kdy se ekzém objeví má především naše psychika a zvládání životních situací.

V ten moment mi to začalo dávat smysl, jelikož ekzém se objevoval vždy v pro mě psychicky náročnějším období (změna školy, zkoušky, osobní změny, chvíle, kdy jsem se cítila nekomfortně atd.). Jenže, co s tím? Po nějaké době, kdy jsem vyměnila zaměstnání za podnikání, ekzém zase zmizel a občas se objevil na rukách, na obličeji, na nohách, když přišlo stresovější období.

Křeček v kolečku, ano, to jsem já

Jenže postupně se stresovější období objevovalo čím dál častěji a já si začala připadat jako křeček v kolečku. Nejprve učení se na pekelně těžké zkoušky, převzetí klientely, učení se všemu novému, rozšiřování firmy, termíny pro mzdy do 15. v měsíci, termíny pro DPH do 25. v měsíci, od ledna do července pouze práce, vzít si dovolenou téměř neexistovalo a od srpna do prosince dohánění všeho co se nestíhalo v první části roku. A ano, dva týdny dovolené, které utekly jako voda.

Do toho stavba domu, veliká zahrada, domácnost a „období křečka v kolečku“ pokračovalo.  Místo toho, abych si to všechno užívala, tak jsem běžela nějaký závod bez zastavení. Někdy jsem si představovala toho křečka, jak to kolečko tak moc roztočí, až z něho vyletí. Je pomlácený, ale otřepe se a opět tam nastoupí a pokračuje. V ten moment jsem ale nic jiného neznala a měla jsem pocit, že takhle to mají všichni a je to tak normální.

V tu dobu jsem už trošku tušila, jak se sebou pracovat, milovala jsem jógu a také jsem se začala vzdělávat v tom, jak zvládat lépe stres, jak plánovat a organizovat. Nicméně, když je něčeho příliš. A do toho jsem nebyla nejmladší. Biologické hodiny se začaly ozývat. Když jsem otěhotněla, tak jsem skákala radostí a na miminko jsme se oba moc těšili. Co ale dál, z vlastní firmy si úplně mateřskou dovolenou nevezmete.

Ekzém v těhotenství

Ekzém se mi objevil hned asi ve třetím měsíci těhotenství. Ano, byla jsem lékařkou kdysi upozorněna, že se ekzém v těhotenství a při kojení zhoršuje a z velké míry se to přisuzuje hormonálním změnám. Nicméně si dovolím tvrdit, že i očekávání velké změny, obavy, jak to zvládnu jako maminka, podnikatelka, manželka, manažerka v mém stavu sehráli velkou roli.

Nebudu dlouze popisovat co následovalo. Ekzém svědil, mokval, měla jsem ho nejvíc na nohách, dost často na rukách, zvětšující se bříško také svědilo. Celé těhotenství i porod proběhly v pořádku a dcera byla a je zlatíčko. Já si vše užívala, jak jsem jen mohla, ale také jsem nadále řídila firmu a stíhala termíny, byť s obrovskou pomocí manžela a rodičů, ale byl to zápřah.

Nejnáročnější období v mém životě

Když přišlo nejnáročnější pracovní období pro daňové poradce od května do července, dcerce bylo půl roku a já zažívala to nejnáročnější období v životě. Musela jsem se smát tomu, jak jsem před porodem tvrdila, že dám dceru do kočárku nebo hlídat a budu pracovat. HaHaHa. Chtěla jsem s ní trávit každou minutu, takže i když jsem nejvíc pracovala, když dcera spala, večer a brzy ráno, tak někdy jsem k počítači musela sednout i přes den a ukrojit si z času, který jsem chtěla trávit s ní a manželem.

S vypětím všech sil, které jsem měla, jsem to zvládla, ale slíbila jsem si, že to už NIKDY nechci zažít. I když jsem si toto slibovala každý srpen, kdy tento blázinec skončil, tak tentokrát to bylo jiné, opravdové rozhodnutí.

Objevení pokladu, vše je v pohybu

Srpen, září a říjen utekly opět jako voda a já byla sice rozhodnutá, ale nesmírně unavená po tom sprintu. Čerpala jsem opět nové informace a zkoušela začínat se změnou, ale ještě nebyl ten správný čas. Opět jsem zkoušela tzv. změnu ze dne na den. Prostě klasické „od pondělí začnu“, nebo „od prvního začnu“, potom „zítra začnu“. Až potom mi to všechno došlo.

Bylo to jako objevit poklad. Já jako naprostá perfekcionistka a osoba pečlivá a svědomitá jsem prostě chtěla začínat ihned se vším a dokonale. Jenže taková změna prostě není možná a dlouhodobě udržitelná. Takže jsem si „dovolila“ (ano, opravdu jsem si to musela dovolit) být nedokonalá a začít pouze s jednou malinkou změnou, malým mikrokrokem a pak dalším a dalším a začaly se dít věci.

Teď tady velím já, je to můj život

I když se jednalo o malinkaté kroky, tak se vše kolem mě dalo do pohybu. Tak nějak samo, s mnohem menším úsilím než předtím. Vše se skládalo, začalo dávat smysl a fungovalo. Najednou jsem cítila, že já řídím svůj život, že já jsem ta, která ho může ovlivnit, která může ovlivnit, jestli ekzém bude mít nebo ne a jestli bude šťastná. Pryč byly ty myšlenky, že všichni to tak mají, že jsou jak „křečci v kolečku“, tak já to tak musím mít prostě také. Začala jsem být tvůrkyní svého života.

Teoretických znalostí z oblasti zvládání stresu, přírodní kosmetiky, organizování, plánování atd. jsem měla a mám spousty, ale vždy ztroskotalo uvedení do praxe. A to se nyní povedlo. A proto bych tyto praktické a jednoduché rady ráda začala předávat dál. Protože teď už vím, že i úplně jednoduché a malinkaté kroky mohou změnit život od základu.      

Rychlé, srozumitelné rady na pár minut denně

Nyní, když píšu tyto řádky, tak je můj ekzém po dvou dlouhých letech na ústupu. Je to neskutečná úleva a jsem za to moc vděčná. Vím, co za tím opět stojí, jako již několikrát v mém životě. Dovolila jsem si opět naslouchat a začít dělat věci prostě jinak a podle sebe. A to samé bych chtěla naučit Vás.

Jak jsem již psala na začátku, jsem maminka, manželka, manažerka domácnosti a daňová poradkyně 😊. A vím, že čas je něco, čeho se nám většinou úplně nedostává. Vždy, když jsem si zakoupila další kurz, který mě sice moc zajímal a byl zaměřený na oblast, kterou jsem cítila, že potřebuji pořešit, jsem ztroskotala na prvním půl hodinovém videu, které bylo si třeba poslechnout.

Proto jsem se rozhodla, že celé tyto stránky, blog i ebooky či online kurz budou zaměřené na rychlé, srozumitelné rady, na které Vám bude stačit pár minut denně Vašeho času. Protože i já jsem začínala s několika málo minutami denně, které jsem věnovala své změně (více času mi opravdu v tom kolotoči nezbývalo) a vše se dalo do pohybu a zhruba po dvou měsících je můj ekzém téměř pryč.

Mikrokroky z různých oblastí, které pomáhají

Na svých stránkách Vás provedu různými tématy – od toho, jak pracovat s ekzémem pomocí jídla, pití, jak si ulevit od ekzému konkrétními tipy na kosmetické produkty, pomůckami pro sledování toho, co zhoršuje Váš ekzém (i když se vsadím, že zjistíte, že stejně jako u mě je spouštěčem stres v různých i maskovaných podobách), až po jednoduché techniky zvládání stresu, organizování, plánování.

Já jsem díky těmto mikrokrokům, které Vás chci naučit, dokázala to, co se mi nepovedlo za posledních deset let, kdy jsem neměla dceru a měla jsem mnohem více času pro sebe. Např. jsem dokončila webové stránky pro rodinnou firmu, začala jsem se zajímat o zdravé jídlo a vařím pro rodinu, po deseti letech jsem znovu začala realizovat tento svůj projekt, řídím firmu, dělám kroky k její modernizaci… A to vše opravdu díky pár minutám denně, které trávím prostě jinak než dříve 😊.

Budu moc ráda, když se ke mně přidáte a dovolíte si věnovat pár minut denně tomu, aby byl Váš život klidnější, vyrovnanější, a především bez ekzému. Těším se na společnou cestu.